Obec Zbraslavice oficiální stránky obce

JIŘÍ JELÍNEK A ZBRASLAVICE

  V červenci 2022 jsme si připomínali 100 let od narození malíře, trumpetisty, zpěváka a herce  Jiřího Jelínka, jehož život byl úzce spjatý s obcí Zbraslavice.

  Jiří Jelínek byl mužem mnoha profesí. Vystudoval UMPRUM jako žák profesora Františka Tichého. Od mládí byl velkým milovníkem jazzové hudby, začal se učit hrát na trumpetu jako samouk. Po roce 1945 nastoupil jako trumpetista do Orchestru Karla Vlacha. V šedesátých letech začal vystupovat v divadle Semafor. Jeho nejznámější hit - píseň Motýl, nazpívaná společně s Janou Malknechtovou,  se stal evergreenem české populární hudby. Jeho celoživotním hudebním vzorem byl jazzový trumpetista a zpěvák Louis Armstrong, kterému se svými kolegy v divadle Semafor v roce 1965 při jeho návštěvě Prahy naživo zahrál a zazpíval. Jeho další angažmá bylo v Tanečním orchestru Československého rozhlasu a založil i vlastní jazzový septet. V průběhu své kariéry se věnoval i rozhlasové, filmové a televizní tvorbě. Kromě množství hudebních pořadů jej diváci mohli vidět ve filmech, mezi nejznámější patří Kdyby tisíc klarinetů, Limonádový Joe, Hvězda jede na jih, či Já mám kytky rád.

  Při příležitosti jeho 50. narozenin vznikl dokument Jsem jako motýl, který se natáčel na jeho chalupě ve Zbraslavicích. Účinkovali v něm jeho přátelé z uměleckého světa - Josef Hlinomaz, Helena Růžičková, Jiří Lír, Jiří Šašek a další. Jeho vztah ke Zbraslavicím byl hluboký. Společně se svou manželkou Vratislavou, divadelní a filmovou herečkou, a se svým synem Jiřím zpočátku jezdili do Zbraslavic na letní byty. První z nich byl v hospodě na Pančavě u paní Mojžíšové. Později bydleli u paní Mrštíkové u hřbitova, dále několik let u pana Karbana nad rybníčkem Pekárkem a posledním letním bytem byl ten u Brebisů, nad stávající restaurací U České Koruny. V roce 1966 zakoupili chalupu na zbraslavických Valech.

  Kromě svých uměleckých profesí byl Jiří Jelínek vášnivým kuchařem a především houbařem. Často vyrážel do lesů v okolí Zbraslavic. Při svých cestách také rád navštěvoval místní hospůdky, ať už v Utěšenovicích nebo třeba u Červinků, kde si s oblibou povídal s místními usedlíky a pro dobrou náladu jim třeba i zahrál na trubku.

  Láska Jiřího Jelínka ke Zbraslavicím se přenesla i na jeho potomky, kteří se rovněž věnují uměleckým profesím a chalupa na zbraslavických Valech se jim stala takřka druhým domovem.